Sdružení akcionářů ČEZ, a.s.

Vláda prodává SD bez schválení státní energetické koncepce
Vláda prodává SD bez zřetelného řešení vzájemné provázanosti ČEZ a SD a to i přesto, že je ohrožena hodnota majetku státu v podobě 67,6% akcií ČEZ
Vláda prodává SD za podmínek, díky kterým vyloučila ze soutěže ČEZ se vším co ČEZ pro českou energetiku znamená a na druhé straně se do finále dostanou společnosti, které neměly doposud s energetikou žádné zkušenosti
Vláda prodává SD za podmínek, které nevedou k získání odpovídajícího výnosu za státem vlastněný majetek v SD, spíše naopak
Vláda očekává výnos z privatizace dolů, který neodpovídá ekonomické realitě a možnostem postupu státu jako majoritního akcionáře v SD (předpoklad ministerstva financí je výnos 3 miliardy korun, zdroj MF DNES 28.6. 2003)

1) Vláda rozhodla o privatizaci dolů bez definitivního schválení budoucí státní energetické koncepce státu (do roku 2030).

Už tato skutečnost nesvědčí o schopnosti privatizovat hnědouhelné doly úplně seriózně. Zájmem vlády a to nejen z pohledu maximálního privatizačního výnosu by měl být prodej hnědouhelných dolů až po schválení definitivní podoby státní energetická koncepce, protože právě schválení této koncepce určí perspektivu těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Načasování privatizace dolů (srpen 2003 vládní usnesení, říjen vyhlášení soutěže a konec 2003 vyhlášení vítěze) a časový harmonogram schválení státní energetické koncepce (původně do konce roku 2003) téměř navádí k tomu, že doly měly být záměrně privatizovány ještě před schválením definitivní podoby státní energetické koncepce. Tento fakt je o to méně pochopitelný, když ministerstvo průmyslu a obchodu (mpo) podporuje "zelený scénář" energetické koncepce státu založený na pokračování těžby hnědého uhlí. Schválení takového scénáře by samozřejmě výrazně hodnotu hnědouhelných společností zatraktivnilo a stát by měl možnost získat vyšší výnos.

2) Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje tzv. "zelený" scénář státní energetické koncepce, který klade důraz na "zvýšenou životnost zásob hnědého uhlí" a zároveň podporuje rychlý prodej hnědouhelných společností za "velmi zvláštních podmínek", ve kterých jen 45% hodnotící váhu představuje cena.

Pokud ze strany mpo existuje podpora tzv. "zeleného scénáře" státní energetické koncepce, pak předem deklarované odmítání čezu jako účastníka privatizace Severočeských dolů ze strany ministra průmyslu a obchodu je jen velmi těžko pochopitelné. Klást důraz na investičně náročnou obnovu výroby energie z hnědouhelných zdrojů týkající se zejména čezu ("zelený scénář" státní energetické koncepce) a zároveň vyvíjet tlak na neúčast čezu v privatizaci dolů, které jsou pro takovouto výrobu a budoucí investice do této výroby rozhodujícím palivovým zdrojem, je nepochopitelné!

3) Výběrové řízení na prodej SD, je od samého začátku modifikováno na "přímý prodej" předem určenému zájemci. Dosavadní průběh tomu jen nasvědčuje.

V důvodové zprávě ministerstva průmyslu a obchodu k privatizaci dolů se (dle HN 30.7. 2003) doslova uvádí: "Cílem navržených podmínek je omezit okruh zájemců na investory se znalostmi v oboru a omezit spekulativní nákupy, které by mohly vést k utlumení těchto společností se značnými ekonomickými a sociálními dopady"

Při konstatování, že předkvalifikační podmínky b) a c) vyřazují zahraniční konkurenci v sousedních zemích a zároveň veškerou konkurenci podnikající s jinými palivovými zdroji v množství, které by mohlo ohrozit těžbu uhlí v ČR je předkvalifikační podmínka a) podmínkou, která z "výběrového řízení" na získání SD dělá "přímý prodej".

Podmínku a) splňuje v ČR pouze MUS, SD, SU a OKD resp. ty společnosti, jejichž členové orgánů, pro zmíněné společnosti v minulosti pracovali ! Následné rozhodnutí meziresortní komise, že nabídky finalistů privatizace dolů (těch kdo projdou předkalifikační kolo) budou hodnoceny z 55% dle podnikatelského záměru a pouze ze 45% dle ceny, definitivně vyvrací jakékoli pochyby, že prodej SD je připraven pro předem určený privátní subjekt. Je těžké uvěřit, že by vláda při deklaraci privatizace dolů do rukou investora se zkušenostmi a znalostmi v oboru nakonec prodala doly společnostem, jejichž jedinou devizou byla schopnost si narychlo do orgánů zvolit bývalé zaměstnance dolů a využít tak křečovité snahy mpo omezit všechny konkurenty předem určené privátní společnosti ( a zároveň se tvářit, že jde o výběrové řízení).

Za předpokladu odstranění všech skutečných konkurentů (schopných předložit věrohodný podnikatelský záměr založený na zkušenostech a znalostech z oboru) včetně ČEZ pak celé výběrové řízení rozhodně nevede k získání odpovídajícího privatizačního výnosu ale spíše naopak! Tomu odpovídá i přemrštěně nízké očekávání státu z výnosu privatizace SD , tj. 3 miliardy korun, které rozhodně neodpovídá ekonomické realitě (viz. níže ocenění SD)

"Není dobré, aby se slučovala elektrická energie s hnědým uhlím, nejsem pro to, aby se čez věnoval jiným činnostem než své vlastní stabilní náplni. Hledáme strategického partnera v privátním sektoru, to je obsaženo ve slově privatizace."

Tento jediný veřejně dostupný záznam argumentace pana ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana k danému problému považuje SA ČEZ za mírně řečeno nedostatečnou !

4) Ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Milana Urbana (od března 2003) bez dostatečné argumentace zcela ignoruje dřívější postoj ministerstva průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka (rovněž ČSSD) k privatizaci dolů v návaznosti na zřetelnou provázanost s čezem.

Společnost SD produkuje zhruba 44% hnědého uhlí v ČR (MUS 35%, SU 21%), 80% produkce hnědého uhlí Severočeských dolů je prodáváno čezu, na celkových dodávkách hnědého uhlí pro čez se SD podílejí 60%.

Existuje dlouhodobá provázanost podnikání SD a ČEZ, SD jsou klíčovou palivovou základnou pro uhelné elektrárny ČEZ, Severočeské doly společně s uhelnými elektrárnami ČEZ tvoří celek, který je rozhodující částí klasické energetiky v ČR. Spojení těchto dvou subjektů je zárukou perspektivy těžby hnědého uhlí v ČR a stability klasické energetiky v ČR vůbec, včetně udržení zaměstnanosti v těchto oborech v regionu severních Čech

Budoucnost uhelných elektráren je budoucností těžby uhlí v ČR. ČEZ ve svých hnědouhelných elektrárnách vyrábí přes 60% celkové produkce klasické energetiky v ČR. Mezi roky 2010 - 2020 dojde k postupnému uzavření jednotlivých uhelných elektráren ČEZ, jehož důvodem bude ukončení životnosti odsiřovacích zařízení, do kterých ČEZ v průběhu let 1995 - 1998 zainvestoval přes čtyřicet miliard korun. Budoucnost těžby uhlí v ČR bude záviset na nových investicích do uhelných elektráren ŕ odhaduje se, že k nahrazení 60% současné produkce ČEZ na uhelných elektrárnách (současný instalovaný výkon 6,5 TWh), bude potřeba investovat do nových uhelných elektráren 120 až 160 miliard korun. Zajištění palivové základny za dlouhodobě přijatelných podmínek bude pro realizaci takto finančně náročných investic jedním z rozhodujících faktorů.

Spojení ČEZ a Severočeských dolů odpovídá vertikální konsolidaci elektroenergetických celků v zemích EU. Takové spojení se v zemích EU osvědčilo jako záruka stability, zaměstnanosti a na druhé straně konkurenceschopnosti těchto subjektů na evropském trhu. Logika propojení ČEZ a SD je jen velmi těžko zpochybnitelná a to i z pohledu podporované energetické koncepce státu (zelený scénář).

ČEZ dnes vlastní v Severočeských dolech blokační minoritu 37,2%, za kterou zaplatil více než 3,5 miliardy korun. Tato investice byla uskutečněna za dřívější podpory MPO. Účast ČEZ na privatizaci Severočeských dolů tak má význam nejen z výše stručně popsaných důvodů, ale má význam i z pohledu ochrany již uskutečněné investice.

5) Byla potenciální účast ČEZ na privatizaci SD překážkou pro vládu?

Ministr Urban pro HN 16.10. 2003(citace z 15.10. 2003):

1) SA ČEZ se domnívá, že ministr průmyslu a obchodu by si měl uvědomit, že stát není 100% akcionářem ČEZ ale pouze 67,6% akcionářem a že těmito svými výroky předjímá rozhodnutí, která poškozují investice tisíců domácích i zahraničních subjektů, které vložily své peněžní prostředky do akcií ČEZ. Kromě toho pokud chtěl stát vyloučit ČEZ ze soutěže o SD měl to s veškerou právní odpovědností učinit hned v úvodních podmínkách, popřípadě to měla rovněž s veškerou právní odpovědností učinit dozorčí rada ČEZ, kterou ovládají zástupci státu jednoznačným zákazem představenstvu účastnit se privatizace SD. Vyloučení ČEZ na podmínce kontinuální těžby je velmi nevěrohodné!

2) SA ČEZ se domnívá, že ministr Urban by si měl uvědomit, že vlastní stabilní náplní čez je výroba elektrické energie v hnědouhelných elektrárnách (v současnosti přes 50% instalovaného výkonu), do kterých čez v nedávné době investoval 40 miliard korun, do kterých bude muset po roce 2010 investovat až 160 miliard korun, a tak se nelze snaze o zajištění dlouhodobých palivových zdrojů pro takto ohromné investice divit. Dokonce se domníváme, že by to mělo ministra průmyslu a obchodu zajímat, protože stát je vlastníkem 67,6% akcií čez a špatná privatizace hnědouhelných dolů by jistě tuto společnost mohla poškodit.

Rovněž argumentace ministra financí podporující neúčast čez na privatizaci SD, postavená na požadavku maximalizace volných peněžních prostředků čez na předčasnou splátku za REAS a potenciálně vyšší výplatu dividendy v roce 2004, je neodůvodněná ! Pouhý pohled na bilanci čez (nízká zadluženost) včetně velmi silného cash flow není pádným argumentem a to bez ohledu, jaké může mít pro čez do budoucna neúčast na privatizaci SD důsledky.

Až komicky s vyjádřeními ministrů před 15.10. 2003 (uzávěrka nabídek na koupi SD) vyznívá pozdější komentář náměstka ministra Urbana Martina Peciny na BBC k účasti ČEZ na privatizaci SD:

"Jak prosím vás dozorčí rada ČEZ zpochybňovala účast čez v soutěži o Severočeské doly. Společnost ČEZ se přihlásila do soutěže a meziresortní komise ji vyřadila, protože nesplňovala požadavky, resp. předkritéria soutěže. "

Pan náměstek, který s dalšími kolegy z mpo, fnm a mf zastupuje v dozorčí radě čez stát, svým vyjádřením více méně potvrzuje, že celý postup vyloučení čez ze soutěže byl připraven, tak aby čez byl vyloučen bez osobní zodpovědnosti členů statutárních orgánů čez včetně dozorčí rady ! Negativní vyjádření ministrů průmyslu a obchodu a financí ještě před uzávěrkou nabídek o koupi sd a následně i postup dozorčí rady na mimořádně svolané schůzi v den podání nabídek (nedoporučila čez účast v privatizaci dolů) dokazují, že účast čez v privatizaci sd byla nežádoucí !

6) Kde mohou být skutečné důvody odporu ministrů k účasti čez na privatizaci SD, když ...

pouhá účast čez v privatizaci SD mohla vládě zajistit odpovídající výnos z privatizace (vyšší než očekávaný), vítězství čez pak kromě odpovídajícího privatizačního výnosu zvýšit i hodnotu čez samotného ( ze 67,6% majetku státu) a zastabilizovat českou energetiku včetně cílů navržených ve státní energetické koncepci. Spojení čez s SD by odpovídalo vertikální konsolidaci energetických společností v EU a čez by posílil na evropském trhu své postavení.

Proč byl čez takovou překážkou při privatizaci SD? SA ČEZ se domnívá, že se nabízí jediné vysvětlení: Jádro problému tkví v současné pozici čez v Severočeských dolech, která čezu poskytuje určitou výhodu při případné cenové soutěži a zároveň indikuje možnou výši cenové nabídky čez. Díky únorovému rozhodnutí Ústavního soudu ČR došlo v Obchodním zákoníku ke změně , která založila povinnost odkupu nového ovládajícího vlastníka i v případě prodeje ze strany státu (dříve v Obchodním zákoníku výjimka)!

ČEZ vlastní 37,2% akcií Severočeských dolů a do těchto akcií investoval přes 3,5 miliardy korun. Dle neoficiálních informací dosahuje dokonce celková cena investovaná čezem do SD částky 4,2 miliardy korun !

1) vlasnictví 37,2% akcií SD snižuje čezu celkovou finanční náročnost privatizace (včetně odkupu)

2) cena 3,5 miliardy korun (4,2 miliardy korun) za 37,2% akcií SD indikuje minimální cenu za 55,4% podíl státu v SD 5,2 miliardy korun (1045 Kč/akcii) popř. 6,2 miliardy korun (1255 Kč/akcii)

3) ceny, které zaplatil čez za minoritu v SD odpovídají realné hodnotě SD (viz. ocenění níže). Nabídky privátní společností za 55,4% podíl v SD (520 až 620 Kč/akcii) jsou s výše uvedenými cenami neporovnatelné.

Pokud by byl čez připuštěn do finále o prodej SD je nezpochybnitelné, že vzhledem k provázanosti s SD by byl schopen předložit nejhůře vyrovnaný podnikatelský záměr jako "favorizovaný privátní subjekt" (55% váha rozhodování) a pak by šlo definitivně pouze o cenovou soutěž. Cena jakou by byl schopen za SD platit čez je výrazně jiná než jakou indikoval vládě favorizovaný privátní subjekt !

Pokud by při splnění výše uvedených předpokladů chtěl "favorizovaný privátní subjekt" cenově konkurovat čezu musel by za celý podíl čez včetně odkupu minoritních podílů počítat s cenou převyšující 10 miliard korun (včetně odkupu od čezu) a to je rozhodně více než se dá očekávat při prodejní ceně SD indikované dřívějšími nabídkami tj. 2,6 až 3,1 miliardy korun za 55,4% akcií SD.

7) Níže uvedené ocenění Severočeských dolů (skutečná hodnota SD), včetně bezrizikových možností státu získat ze Severočeských dolů značné finanční prostředky při zachování majetkového podílu v SD svědčí o "velmi problematických podmínkách" prodeje SD ze strany státu a možné snaze o výraznou podporu soukromého subjektu !

Ocenění 55,4% Severočeských dolů
tabulka v tis. Kč, nekonsolidované výsledky SD, a.s.

Vysvětlivky:
1) E - vlastní odhad dle výsledků za 1.-9. 2003
2) * státní pokladniční poukázky, komerční obligace a vkladové listy se splatností do 1 roku + hotovost na účtech a pokladně, oceněné tržní cenou
3) ** státní dluhopisy, euroobligace a hypoteční listy se splatností nad 1 rok, oceněné tržní cenou (okamžitě likvidní)

Severočeské doly jsou společností s minimální zadlužeností (kromě povinné tvorby rezerv daných zákonem a krátkodobých závazků vyplývající z běžné činnosti firmy nemá společnost jiné cizí zdroje), dosahující pravidelné ziskovosti a pozitivního cash flow. Společnost trvale udržuje významnou část svých aktiv v likvidních finančních prostředcích (k 31.12. 2002 to bylo téměř 40% celkových aktiv !). Hospodářské výsledky Severočeských dolů za 1.-9. měsíců 2003 ukazují, že ani naplno fungující jaderná elektrárna Temelín neohrožuje skvělé hospodářské výsledky těžební společnosti !

Společnost s výše zmíněnou strukturou majetku (stav peněžních prostředků a cizích zdrojů), výborným vývojem cash flow (čistý peněžní tok z provozní činnosti) a podporou "zeleného scénáře" energetické koncepce státu lze bezproblémově a celkem bezchybně ocenit široce používaným poměrovým ukazatelem EV/EBITDA. Velmi konzervativní ocenění SD odpovídá použití ukazatele EV/EBITDA (EV= tržní kapitalizace + úročený dluh /EBITDA = hrubý zisk před platbou úroků a odpisy) = 4. Hodnota společnosti 100% SD při čtyř násobku EBITDA a po zahrnutí čistého dluhu je 15,0 miliardy korun. Hodnota 55,4% státního podílu v SD je dle tohoto ocenění minimálně 8,3 miliardy korun (bez prémie za majoritu). V této souvislosti je důležité upozornit, že ukazatel na úrovni EV/EBITDA = 4 je více než poloviční než při jakém se obchodují těžařské společnosti na evropských a světových trzích (EV/EBITDA = 7 - 10) a poskytuje tak dostatečně konzervativní ocenění .

Náměstek ministra MPO v rozhovoru pro BBC z 4.11. 2003:

BBC: Bude podle vás investice ČEZ v SD znehodnocena?

Odpověď: "Jestli bude nebo nebude, nevím, ale je jisté, že v okamžiku, kdy rozhodovalo předchozí představenstvo a dozorčí rada o nákupu tohoto balíku, tak cena uhlí byla úplně jiná, čili podmínky trhu byly úplně jiné, cena uhlí klesla o více než dvacet procent a hodnota SD je prostě jiná než před 3 lety ……."

BBC: A co se týče budoucnosti v případě, že majoritní balík v Severočeských dolech získá nějaká jiná firma, což je už téměř úplně jisté, než ČEZ, měl by, jak by měl ČEZ naložit s tím minoritním balíkem podle vás. Měl by se ho zbavit?

Odpověď: "Myslím, že by se ho měl zbavit za cenu pokud možno co nejlepší, samozřejmě prodat."

SA ČEZ se domnívá, že takováto argumentace je mírně řečeno nedostatečná ! Finanční čísla Severočeských dolů, ministerstvem podporovaný scénář státní energetické koncepce, předběžné výsledky dolů za tři čtvrtletí 2003 jasně ukazují, že hodnota Severočeských dolů je úplně jiná než se nám mpo snaží vnutit. Pořizovací cena akcií SD v majetku čez je odpovídající a rozhodně ne nadhodnocená.

8) Celá privatizace Severočeských dolů za vládou stanovených podmínek a při zveřejněném očekávání finančního výnosu je velmi nevěrohodná i pokud zvážíme možnosti, které může stát jako majoritní akcionář SD prosadit.

Následující scénář vychází z veřejně dostupných údajů finančních výsledků SD k 30.9. 2003 (miliardy Kč)

při respektování 100% pokrytí Rezerv likvidními finančními prostředky
při zachování krátkodobých závazků a pohledávek na uvedených úrovních
při využití Statutárních fondů vytvořených ze zisku společnosti v minulých letech …

mohou SD téměř okamžitě rozdělit svým akcionářům z likvidních aktiv minimálně 4,6 miliardy korun (= 9,77 -5,18) tj. brutto 510 Kč/akcii ! Stát by tak prostřednictvím vlastnictví 55,4% SD získal 2,55 miliardy a prostřednictvím vlastnictví 67,6% v ČEZ (vlastní 37,2% SD) dalších 1,15 miliardy korun + daň z dividend od všech dalších akcionářů. Stát by tak mohl ze Severočeských dolů bez jakéhokoli ohrožení likvidity získat od SD minimálně 3,7 miliardy korun zachoval by si nadále 55,4% podíl v SD !

Tuto variantu považuje SA čez za velmi realistickou i v případě vyšších rezerv SD vzniklých konsolidací. SD jsou společností dosahující pravidelné ziskovosti při pozitivním cash flow a zadlužení mimo rezerv je nulové. Rezervy v pasivech SD nejsou položkou, která bude použita jednorázově, nýbrž v delším časovém období. Z toho důvodu je možné počítat s tím, že značná část těchto budoucích nákladů, bude kryta z průběžného cash flow.

3,0 < (min. 3,7 + 55,4% SD) < 8,3

Z dosavadního průběhu privatizace SD vyvstávají pochyby, že prioritním zájmem vlády není prodej 55,38% SD investorovi se zkušenostmi v oboru a za odpovídající výnos, ale předem určenému privátnímu subjektu za silně podhodnocenou cenu, popřípadě že je vláda dokonce ochotna riskovat prodej klíčové části české energetiky do rukou spekulativnímu kapitálu.